archiv

Kateřina Kuzmová

Kateřina bydlí v činžovním domě v Žitné ulici, je vášnivou sběratelkou retro předmětů. Její sbírka nabyla takových rozměrů, že si pro ní musela pronajmout garáž. Tuto garáž možná znáte jako Kuzmarkt a převážná většina předmětů z ní je na prodej.

DSC_8814 DSC_8818 DSC_8825 DSC_8829 DSC_8832 DSC_8833 DSC_8843 DSC_8844 DSC_8845 DSC_8848 DSC_8858 DSC_8863 DSC_8865 DSC_8867 DSC_8870 DSC_8881 DSC_8884 DSC_8885 DSC_8887 DSC_8888 DSC_8890 DSC_8896 DSC_8897 DSC_8906 DSC_8910 DSC_8912 DSC_8916 DSC_8918 DSC_8919 DSC_8921 DSC_8923 DSC_8925 DSC_8929 DSC_8933 DSC_8934 DSC_8936 DSC_8938 DSC_8939 DSC_8941-Edit DSC_8945 DSC_8954 DSC_8958-Edit DSC_8963 DSC_8964 DSC_8970 DSC_8978 DSC_8983 DSC_8997

Co jsi vystudovala?

Mám sociálně právní, Evangelickou akademii.

 

Jak jsi se dostala k tomu, co děláš?

Bydlela jsem asi ve dvaceti jeden rok v Berlíně a začala jsem sbírat oranžový retro předměty. Před tím jsem sbírala chromový předměty, to jsem podědila po rodičích.

 

Tebe ta tvoje práce uživí, nebo je to jen koníček?

Neuživí, je to koníček.

 

A jak dlouho už to sbíráš?

Asi tak 14 let.

 

Pamatuješ si na svojí první věc?

Lustr Colani a překlápěcí hodiny, koupené v Berlíně, mám doteď.

 

Proč myslíš, že to lidi baví, když hodně těch předmětů můžou mít spojených ještě s komunismem a starou dobou?

Asi designově se jim to líbí…

 

A líbí se to spíš starším nebo mladším lidem?

Tak teď už asi tak na stejno. Hlavně dřív vždycky přišel někdo a říkal: „Co to máš tady za hnusnou lampu?“ a dneska už říká: „Ježiš, to je super kousek!“.

 

Kde ty věci nacházíš, jak k nim přijdeš?

Bleší trhy, hlavně jak cestuju, tak si to plánuju tak, abych tam byla na bleší trh, to je v sobotu nebo v neděli. Jezdím hlavně do Německa, Švýcarska.

 

Máš nějakej oblíbenej blešák tady v Praze?

Tak Kolbenka, pak kamarád pořádal na Náměstí míru a teď na Tyláku pořádá bleší trhy, tam jsem dřív chodila kupovat a teď tam chodím prodávat.

 

Liší se nějak blešáky v Německu a tady v Praze?

Tak v Berlíně byly blešáky třeba i čtyři za den a taky maj trochu širší sortiment, ale teď už je to tam dost drahý.

 

Nemáš třeba problém ty věci, co se ti hodně líbí dál prodat?

Teď už ani ne, vždycky koupím věc, co se mi líbí a pak ji prodám a za ní koupím podobnou a tak dál.

 

Jakého kousku, co jsi si koupila, si vážíš nejvíc?

Docela to teď už obměňuju, ale mám schovanej lustr, kterej bych za nic nevyměnila. A pak tučňáka s hejbací hlavou, toho měla totiž babička na pokladně, toho jsem sháněla asi pět let a teď už mám asi čtyři.

 

Máš nějakej záměr do budoucna? Třeba otevřít nějakej obchod?

Tak ráda bych měla obchod, ale spíš takový vetešnictví.

 

Která věc, co jsi prodala byla asi nejdražší?

Jeden obrovskej lustr se skleněnejma koulema jsem prodala přes internet asi za pět tisíc.

Ale nebyla to věc do každého bytu, spíš do nějakýho sálu.

 

Specializuješ se na něco konkrétně, co hlavně sbíráš?

Sbírám všechno, nejraději věci, co jsem měla v dětství a nebo právě neměla.

 

Vracej se lidi k tobě nakoupit znovu?

Ano a taky si ke mně choděj i půjčovat nebo kupovat rekvizity filmaři.

 

Teď k tvému bytu, jakou věc tady máš nejradši?

Šperkovnici po babičce.

 

A věc, která ti tady vadí?

Světla, co jsou v chodbě, ty jsou původní a nelíbí se mi.

 

A co se týče nábytku, ten pořizuješ taky na blešácích nebo i jinde?

Hlavně na blešácích, když něco potřebuju, tak to tam většinou najdu.

 

Interview: Jakub Vávra

Text a korektura: Kateřina Halamová

Fotografie: Daniel Čáha