archiv

Dmitry Malyshev

Bydlí v půdní nástavbě činžovního domu v Holešovicích.

Narodil se ve městě Engels v Rusku, kde žil do svých devíti let. Poté se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde žije do dnes.

Studoval strojní průmyslovku, okusil ČVUT, ale v té době dostává zajímavou pracovní nabídku a ta vítězí nad studiem. Je zaměstnán jako testovač počítačových her pro firmu Disney. V roce 2006 naplno propadá DJingu, kterému se věnuje dodnes. Hrál snad ve všech větších klubech v České republice a  v mnohých i za hranicemi. Říká si DJ dMITRY a je vlastníkem  labelu NEO Violence.

 

 

Hudba tě živí?
Je to tak půl na půl, zatím se hraním neuživím.

A jak to jde dohromady s prací? Hraješ i v týdnu, to se pak špatně vstává, ne?
V práci máme dobré podmínky, takže se to skloubit dá.

Jak jsi se dostal k DJingu?
V podstatě náhodou. Měl jsem známého, který pořádal indierockové akce a pak začal koketovat s elektrem. No a jednou potřeboval člověka, který by mu zaskočil za kluka, co mu odpadl z hraní. Věděl, že dělám něco kolem hudby, že na Myspace pořád zveřejňuji nějaké hudební příspěvky, komunikuji s ostatními DJ a celkově se o to dost zajímám. A tak se mě zeptal, jestli bych do toho nešel a já jsem neodmítl.

A do té doby jsi nikde ani pro nikoho nehrál?
Právě že ne, já ani neměl gramce, prostě vůbec žádný vybavení. Do té doby jsem nakupoval jen hudbu. Mě se dokonce v té době stalo, že mě oslovili z nějakého Vídeňského klubu, abych tam přijel zahrát.

A jak to dopadlo s prvním výstupem?
Dostal jsem týden na přípravu. Měl jsem software, na kterém dělám dodnes, a na tom jsem se něco naučil. V té době jsem neměl ani notebook. Takže jsem na akci dorazil s celým PC. Lidi na mě koukali jak na zjevení, barman si říkal, co to je, on sem přišel hrát hry. Tenkrát se z počítače moc nehrálo, zejména v Čechách. Ale přes to všechno byli všichni spokojení a spolupráce pokračovala dál.

Je někdo nebo něco, co tě v hraní formovalo?
Ani bych neřekl. Já mám rád hudbu všeobecně, u mě se ty žánry dost střídaj. Kolem dvanácti jsem poslouchal disko a pak jsem na rádiu zaslechl reklamu na nějakou house kompilaci. U té reklamy se mi líbila ta hudba, co jí doprovázela. Tak jsem si jí druhý den koupil a celý den jsem jí poslouchal. Pak přišlo techno, drum and bass, a tak to mám i teď. Pořád mezi žánry.

Začátkem roku budeš vydávat něco velkého, prozradíš, o co jde?
Začátkem roku 2013 vyjde kompilace českých a slovenských producentů. Jsou to většinou mladí kluci, kteří si zaslouží, aby se o nich vědělo víc nejen u nás, ale hlavně ve světě. Aby se vědělo, že i u nás a na Slovensku se dělá dobrá taneční hudba. Poslední roky toho v Čechách moc nevyšlo, a tak jsem si říkal, že by na tom bylo dobrý zapracovat. Takže jsem napsal pár lidem, který jsem na té kompilaci chtěl mít, aby mi udělali treky, a zároveň jsem se domluvil s jedním skandinávským labelem Top Billin, jestli by se na tom nechtěli podílet. Původně jsem to chtěl vydat sám. Ale nakonec jsem usoudil, že na tu prvotinu by to chtělo někoho, kdo má nějaké renomé, které to ještě víc nakopne. Spolupráce vyšla a v lednu to má vyjít.

Jaký je pro tebe nej klub u nás?
Rád chodím do Meet factory, to je momentálně asi jedinej klub, kde se cítím příjemně. Baví mě i Kokpit, ale myslím, že by to tam měli trochu uklidit.

Uklidit?
No je to super prostor, super lokalita, je to dost variabilní, ale trochu punk.

Podle čeho vybíráš věci do bytu?
Je to většinou z Ikey. Ještě nejsem ustálenej, už jsem se stěhoval a věci od nich jsou rozebírací.

A co tě na té věci osloví, aby jsi si jí pořídil?
Hlavní je pro mě funkčnost.

Co máš na svém bytě nejraději?
Nejraději mám pracovní stůl.

A máš tady něco, co tady nechceš mít, ale je to pořád zde?
To tady asi nic takového nemám, snad provizorní věšák na oblečení, který je z postele, co se mi rozpadla. Ale ten snad v brzké době nahradí skříň.

Je nějaký velký rozdíl mezi ruským a českým způsobem bydlení?
Co já vím, tak je to dost podobné.

A co se týče klubové scény?
Tam je to spíš pro bohaté. Vše je tam jinak super, tedy až na ty ceny. Tak trochu jak na Ibize. Nemluvě o tom, že je tam face control, takže se tam jen tak někdo nedostane.

Sbíráš něco?
Sbírám MP3ky, hry a trochu nálepky.

Takže dost hudbu?
Tím trávím asi nejvíce času, neustálé hledání něčeho nebo někoho nového.

A co nějaká tvá hudba, děláš jí také?
Moc ne, já bych potřeboval někoho, kdo v těch programech umí pracovat a jen bych mu říkal, co přidat, ubrat a tak. Trochu s těmi věci umím, ale ne a ne se do toho dostat.

Ještě k té tvé práci, ty testuješ hry na mobily, takže to jen hraješ a hraješ?
Vlastně ano, ale kolikrát se hra zkouší i dva roky. A ty jí musíš vyzkoušet snad na všech dostupných telefonech. Musí se zjistit, co se třeba stane, když ti při hraní příjde sms nebo když ti někdo zavolá, jestli se ti to pauzne nebo jestli to pak musíš hrát znovu a tak. Ono to není tak, že bych jen hrál a tu hru pak hodnotil, ale spíš pomáhám programátorovi, aby hru zdárně dokončil.

Dmitry na facebooku
neoviolence.net

Interview: Jakub Vávra

Text a korektura: Kateřina Halamová

Fotografie: Daniel Čáha