archiv

Dan Petr

 

Náš hostitel a průvodce Brnem je nejen výborný zahradní architekt, ale i zakladatel obchodu Novoretro. Ve skladech Novoretra můžeme najít zrepasovaný nábytek, doplňky, sklo a mnohé další. Jak název napovídá, tak téměř všechny předměty pocházejí z různých dekád dvacátého století. Ale u skladu to nekončí, Dan a jeho spolupracovníci vám jsou schopni zařídit kompletní vybavení bytu, kanceláře, restaurace a podobně. Jeho byt je takřka legendární a určitě ho už spoustu z vás vidělo v nejrůznějších magazínech. Navíc v něm během celé naší návštěvy panovala velmi veselá a uvolněná atmosféra za přítomnosti celé Danovi rodiny, jeho ženy Aleny a dcer Emy a Báry.

obal_dan_novoretro_001

obal_dan_novoretro_002

obal_dan_novoretro_003

obal_dan_novoretro_004

obal_dan_novoretro_005

obal_dan_novoretro_006

obal_dan_novoretro_008

obal_dan_novoretro_009

obal_dan_novoretro_010

obal_dan_novoretro_011

obal_dan_novoretro_012

obal_dan_novoretro_013

obal_dan_novoretro_014

obal_dan_novoretro_015

obal_dan_novoretro_016

obal_dan_novoretro_017

obal_dan_novoretro_018

obal_dan_novoretro_019

obal_dan_novoretro_020

obal_dan_novoretro_021

obal_dan_novoretro_022

obal_dan_novoretro_023

obal_dan_novoretro_024

obal_dan_novoretro_025

obal_dan_novoretro_026

obal_dan_novoretro_027

obal_dan_novoretro_028

obal_dan_novoretro_029

obal_dan_novoretro_030

obal_dan_novoretro_031

obal_dan_novoretro_032

obal_dan_novoretro_033

obal_dan_novoretro_034

obal_dan_novoretro_035

Co tě přimělo založit Novoretro?
Když jsme začali rekonstruovat náš byt, kterej je ve starším domě, tak jsme to chtěli zařídit v lehce retro stylu. Samozřejmě že jsme to nedělali celé sami, dělali jsme to s architektem Radkem Smejkalem a Soňou Matuškovou. A jelikož dělám zahradního architekta a sem tam jsem s lidmi něco řešil i u nás, tak jsem začal zjišťovat, že se to lidem líbí a je o to zájem, no a postupně ten zájem přerostl až v Novoretro. Ze začátku jsem se díval na cizí weby a zajímal se o to, jak to vypadá venku.

Má Novoretro nějakou specifickou klientelu?
Asi trochu specifická je, většinou jsou to lidi, co sami dělají nějakou kreativní práci.

Každej stát má asi svůj specifickej styl, kterej se ti líbí nejvíc?
To je dobrá otázka, mně přijde, že Češi si myslej, že tady není nic zajímavýho a při tom je tady spousty věcí, který sou originální. Když se třeba díváš na různé weby, tak Němci mají svůj styl, Francouzi také, a u nás když koukáš na nějaké fotky z bytů, tak nepoznáš, že je to třeba český.

To znamená, že sortiment u tebe na krámě je rize českej?
Je, z devadesáti procent, něco málo je zahraniční.

Takže tobě se nejvíc líbí to „české“?
To úplně ne, ale na to cizí nemám prachy, ale hlavně chceme dělat naše věci, proč to vozit zvenku, když tady toho použitelnýho je spousta?

A kdyby sis tedy mohl vybrat z toho „retro stylu“, tak kterej by ti byl třeba nejsympatičtější?
Každou chvíli něco jinýho, ze začátku se mi líbilo Německo, Berlín a tak. Skandinávský věci jsou úplně skvělý. Ale zrovna teď se mi líbí Austrálie, tam to mají hodně barevný. A pak se mi líbí hodně jetej industriál.

A čeho si ze své práce vážíš nejvíc?
Vážím si svejch kamarádu, s kterejma dělám, Andrého a Petry Lázničkový, s kterejma se dost doplňujeme. Ale i toho, že jsem nikdy nebyl u nikoho zaměstnanej a že se tím můžu uživit.

Čím jsi chtěl bejt jako malej?
Veterinářem, ale nesnášim krev.

Co koníčky, máš nějaké?
Hrával sem kdysi v kapele Swordfishtrombones na bubny.

Není teda žádnej jinej?
No, tak já mám dvě práce a dvě malý holky, víc toho nestíhám.

Sbíráš něco?
Tak chvíli mě bavěj vázy, chvíli mě bavěj sošky. Já moc na těch věcech nelpím, takže to i dost obměňuju. Mě nebaví mít třeba osm set váz a nemoct se na všechny podívat.

Kde vybíráš věci do bytu?
Já to řeknu v rámci Novoretra, protože i tam se nás lidi ptají, kde k těm věcem přicházíme. Popelnice, ale to jen zřídka, různé aukce typu Aukro, bazary. Ale i sami lidé se nám ozývají, jestli o něco nemáme zájem.

Co naposledy jsi pořídil do bytu?
Asi sošku ženský, co nemá ruce, ale nevím jak dlouho tady vydrží, my to opravdu často měníme. Může se stát, že třeba někdo přijde a bude o ní strašně stát, a půjde pryč.

Co máš doma nejradši?
Asi dispozici bytu. Za rohem máme super park, za domem zahradu. A celkově je vše ve stavu, kterej je příjemnej a dobře se tu žije. Nemám tím pádem potřebu jezdit někam na chalupu, teda né že bysme nikam nejezdili, ale já jsem doma rád.

A kdyby ti někdo řekl, vezmi jednu věc a běž, co by to bylo?
Asi desky a gramec.

A je tady něco, co nemáš rád?
Většinou to, co se mi nelíbí, tak jde pryč.

Tři nej místa v okolí?
Mě se zdá dobrá Fléda. Pak třeba Medlánecký kopce, kde je letiště pro ultralighty. Tam jezdíme dost často na kole, vedle je zahrádkářská kolonie a přímo na letišti je kolonie svišťů. A na druhou stranu je Zamilovanej Hájek, tam jsou zas rybníky, hřiště na baseball a taky jsou tam zahrádky. Ono tady je celkem dost zahrádkářskejch kolonií.

Když jsme u těch zahrad, jaká je tvá nejoblíbenější zahrada ve světě?
Mě se hrozně líbí „zahrada“ od Luise Barragána. Je to takovej růžovookrovej koňskej ranč v Mexiku.

 

A zahrada u nás? 

Líbí se mi, když je ta zahrada tak trochu v rozkladu, když už se o ní dlouho nikdo nestará, to já sice neumím, ani to po nás nikdo nechce. Prostě taková ta zahrada jako od Trnky, nebo obyčejnej sad a louka.

 

Interview: Jakub Vávra

 

Text a korektura: Kateřina Halamová

 

Fotografie: Daniel Čáha